Možná už víte, že vaše dítě půjde psát přijímačky dvakrát. Ale víte také, jak se tyto dva pokusy ve finále započítají? Mnoho rodičů se děsí, že pokud se dítěti druhý pokus nepovede, smaže si tím skvělý výsledek z prvního dne. Nebo naopak počítají s tím, že se automaticky vybírá „ten lepší celý den“. Oba tyto předpoklady jsou mylné! Zjistěte, jak systém DiPSy ve skutečnosti kombinuje výsledky a proč byste měli oba termíny brát jako obrovskou strategickou výhodu.
Máte doma páťáka, sedmáka nebo deváťáka a s obavami vyhlížíte jarní termín přijímacích zkoušek? Možná jste už zaslechli, že „Cermat je zkrátka jen jeden“. To je ale jeden z nejrozšířenějších a nejnebezpečnějších mýtů, který může domácí pohodu i šance vašeho dítěte potopit hned na startu. Zjistěte, v čem se testy reálně liší, jak moc musíte dítěti s učením pomáhat a proč příprava na osmileté gymnázium nesmí nikdy vypadat jako zmenšená verze drilu pro deváťáky.
Na webu vysněné střední školy zjistíte, že poslední přijatý uchazeč loni získal například 83 bodů. Pro mnoho rodičů i deváťáků je nesmírně lákavé proměnit toto číslo v jasný a přesný cíl. Zní to logicky: „Když loni stačilo 83 bodů, 84 bude letos sázka na jistotu.“ Jenže takto přijímací řízení nefunguje a podobné uvažování může přinést zbytečné zklamání. Historická bodová hranice totiž nepopisuje pevnou vstupní podmínku, ale pouze výsledek soutěže konkrétní skupiny uchazečů v jednom konkrétním roce. Jak z tohoto čísla udělat užitečnou orientaci a nenechat se jím zmást?